Přeskočit na obsah

Františkánská zahrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Františkánská zahrada
Františkánská zahrada s kostelem Panny Marie Sněžné
Františkánská zahrada s kostelem Panny Marie Sněžné
Funkcepůvodně klášterní zahrada, městská veřejná zahrada
LokalitaNové Město, Praha, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Rozlohapřibližně 190 × 190 m
Založeno1348 (klášterní zahrada)
Statutveřejné prostranství
Kód památky39825/1-1048 (PkMISSezObrWD) (součást památky Františkánský klášter na Novém Městě)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Františkánská zahrada je historický vnitroblokový park na Novém MěstěPraze 1, který se nalézá mezi Jungmannovým náměstím, Václavským náměstím a Vodičkovou ulicí v bezprostřední blízkosti kostela Panny Marie Sněžné.

Františkánská zahrada s altánkem od jihu
Jihovýchodní kout zahrady: domy čp.782-II, 784-II, 786-II, 788-II a vstup do pasáží Alfa a Světozor

Přístup do zahrady je možný z Jungmannova náměstí nebo pasáží Alfa vedoucí sem z Václavského náměstí, nebo pasáží Světozor vedoucí z Vodičkovy ulice (obě pasáže se spojují před branou do zahrady), a také průchody z Vodičkovy, z Palackého a z Jungmannovy ulice. Zahrada je celoročně otevřena a zavírá se jen na noc.

Jakožto barokní zahrada francouzského typu s pravidelným půdorysem představuje ojedinělou přírodní enklávu přímo v srdci hlavního města; uprostřed zahrady stojí čtvercový pavilon, užívaný i jako prodejna, a kolem něho bylinářská zahrádka, ohrazená nízkým plotem. V zahradě jsou vysázeny živé ploty a růže, je zde umístěna řada laviček a sochařská fontána.

V jihovýchodním křídle budovy kláštera je mateřská škola s přilehlým dětským hřištěm, přístupným také pro veřejnost ze zahrady.

Zahrada vznikla při sousedním františkánském klášteře (původně karmelitánském) s kostelem Panny Marie Sněžné, založeném roku 1347, jako užitková zahrada. Od roku 1604 klášter obsadili františkáni a zahradu několikrát obnovovali. V barokní době byla upravena jako pravidelný ozdobný park s barokní kaplí uprostřed. Za druhé světové války zde němečtí okupanti vybudovali velkou hasicí nádrž. Po internaci bratří františkánů, na mnoho let v nejtěžších komunistických žalářích, byla roku 1950 zahrada otevřena pro veřejnost. Po roce 1989 byl areál kláštera v restituci navrácen; zahrada však navrácena nebyla a je majetkem Městské části Praha 1. Kaple byla po roce 1950 proměněna v zahradní altánek s obchodem. Mezi lety 1989 a 1992 zahrada prošla rekonstrukcí podle návrhu architektů Otakara Kuči a Ivany Tiché. Před rekonstrukcí byla její součástí také meteorologická vitrína s přístroji a předpovědí počasí, kterou aktualizovali pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu.[1]

Sochařská výzdoba

[editovat | editovat zdroj]

V zahradě jsou nově instalovány sochy akademických sochařů Stanislava Hanzíka a Josefa Klimeše.

  1. Autor vycházel z Giottových fresek; práce na bráně, vykované na chalupě vprostřed kokořínských lesů počátkem 90. let, mu zabrala dva roky. První reliéf, nazvaný Procitnutí, zobrazuje světce v momentě, kdy – náhle poznav velkolepou jednoduchost světa – padl na kolena proměnil se. Dále lze mj. vidět Františkovu smrt, po které následuje motiv zvířat napájejících se ze studánky a konečně svatou Kláru, modlící na Františkově hrobě.[2]
  1. TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 274 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 209. 
  2. ŠLAJCHRT, Viktor. Jak se hříšný sochař setkal se svatým Františkem. Příběh brány. Magazín Dnes: Měsíční příloha deníku Mladá fronta Dnes. MaFra, 4. září 1993, čís. září 1993, s. 30–32. V textu je chybně uvedena sv. Tereza. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Růžena BAŤKOVÁ a kolektiv: Umělecké památky Prahy, II., Nové Město a Vyšehrad. Praha: Academia 1998, s. 431-432 (čp. 753-II)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]